Pod povrchem - 2. část

27. listopadu 2010 v 21:23 | Lucienne |  Pod povrchem

Total eclipse of the heart

Dr. Daniel Jackson po svém zmrtvýchvstalém návratu z Oannesu, i přes nalehání se nemohl již vrátit zpět do svého bývalého bytu. A tak, díky své nemalé výplatě, si pořídil dům, jaký si vždy přál. Aby jeho sen byl úplný, chyběla ještě žena po boku, se kterou by se o toto obydlí staral. V tomto případě to byla Sha're. A někdy možná v budoucnu se zde rozléhal i dětský smích.

Povzdechl si nad touto myšlenkou, ale hned ji musel zapudit, vždyt´ právě slaví své 33. narozeniny, a dům má plný dobře se bavících hostů.
,,H-hm," žďouchl do něj Walter zápěstím držící lžičku. ,,Výborný koláč pane Jacksone, to jste dělal vy?
,,Ne," usmál se Daniel, ,,tohle udělala moje nová sousedka. Vyřídím jí vaší pochvalu."
Opět se usmál a chystal se jít dál, když ho ještě seržant zadržel.
,,Doktore, a ještě jestli to není moc troufalé," usmál se do země, ,,mohl by jste mi opatřit recept na toto těsto."
,,Ale zajisté..." odvětil Daniel, a ted´ už vážně musel jít, jinak by se musel před Harrimanem zasmát jeho nečekané žádosti.
Když za okamžik byl schopný opět nasadit svůj normální zdvořilý úsměv, přistoupil k CD věži a ujal se slova.
,,Drazí, zde přítomní. Jsem rád, že jste přišli, ale nebudeme přeci jen klábosit. Pojďme se taky trochu rozhýbat... Přece 'Tančit můžeme i tak, jakoby se nikdo na nás nedíval'. A začneme pěkně pomalu..."
Klikl PLAY a místností se rozezněly tóny klavíru.
'Turnaround, every now and then, I get a little bit lonely and youre never coming round
Turnaround, every now and then, I get a little bit tired of listening to the sound of my tears'
Sam, která se dívala do své sklenice s vínem, ji po Danielovém úvodu k taneční části večírku, začala už úplně hypnotyzovat.
Ta píseň ...její nejoblíbenější. Ty slova... tak pravdivá. Opět se jí vybavila ona scéna, nad kterou doslova pořád dumala.
Další sloka písně, akcent při začáteční notě v taktu, Sam se podívala v Jackovu směru. O pár chvil později i Jack, rozesmáty z rozhovoru s Carlem Warrenem, odvrátil pohled a setkal se s tím Saminým. Poprvé v životě se opravdu cítila jak ve filmu ...Jak ve zpomaleném filmu.
Trvalo to vteřinku, ale i věčnost ...alespoň pro ni. A k tomu doprovod písně. Vše se, ale i jako ve filmu rychle dalo zase do tempa - V okamžiku, kdy se vedle Samanthy objevil Daniel.
Každá žena v této místnosti by byla dnes poctěna, kdyby si s ní zatančil právě on, a obvzlášt´ hned první tanec.
Ještě před chvíli by byla Sam opravdu ráda za tuto nabídku. Ale ted´, když k ní s tím přišel, byla spíše podrážděna.
,Copak si nemohl najít lepší moment?!' - proletělo jí hlavou.
,,Ovšem ráda," byla donucená svým zdvořilým JÁ odpovědět. Odložila sklenici za sebe na volné místo. A šla za ním na 'parket'.
Musela uznat, že je dobrým tanečníkem. Chvíli pohupování se v jeho blízkosti v rytmu písně, a už se necítila tak podrážděna, ba začala se i uvolňovat. To teplo a světlo co z dr. Daniel Jacksona vycházelo, je až neuvěřitelné ...jaký on má na lidi okolo sebe vliv.
,,Ehm, promiňte," ozval se z ničeho nic vedle nich tichý a milý hlas doktory Fraiserové. ,,Samantho, mohla bych vám přebrat tanečníka?"
,,Oh, jasně... Asi mi už vypršel limit co?" zareagovala Sam hlasem, ne v tónině, ve které chtěla.
,,Ne ne ne, promiňtě klidně můžete tančit dál," už chtěla slečna Fraiser odejít, aby byla pryč od té trapné scény...
,,Ne, Janet, špatně jste mě pochopila, pokoušela jsem se o žert," zabrzdila ji Sam. ,,Nyní je Daniel celý váš."
Když Sam odcházela z tanečního pole, musela se pousmát. Sam si již všimla toho co muži nejsou schopní nikdy vidět. A to, že Janet není dr. Jackson jenom sympatický. A ještě ted´ si i uvědomila, že v ní vidí doktorka něco jako soupeře.
Jak tak nad tím nyní rozmýšlela, nedívala se ani na cestu a do někoho to rovnou napálila. Ne - někoho, ale rovnou do plukovníka.
,,Pardon, omlouvám se, nechtěla jsem, nedívala jsem se..."
,,Carterová," oslovil ji. ,,To nic, nic se neděje."
Všiml si toho. Ne toho... ale toho...
Kapitán se změnila. Pozoroval to již nějakou dobu. Nevěděl jestli si toho všimli i jiní, nebo se chová nějak divně jen před ním...
To poslední co ho napadlo byla blbost, stopnul se.
,,Nezatančíte si?" zeptal se. Když už mu to vyletělo z úst, nabídl jí své rámě.
,,Ano." Jen na pouhé ANO se zmohla.
Pravou ruku jí zlehka položil na kříž, druhou držel její pravou. Ona mu dala svou levou dlaň na rameno, a musela se na něj trochu víc přitlačit ...Danielův 'taneční parket' sice nebyl malý, ale na tolik tančících páru nebyl připraven.
,,Proč jste se tak omlouvala?" zeptal se najednou O'Neill. Pořád mu to vrtalo hlavou. Jeho otázka vlastnila dvojsmysl, který Sam ale neuzřela.
,,No já... zalekla jsem se toho, jestli vás nezabolela zase ta zranění." Šikovně, musela uznat, zalhala.
,,Aha."


POZDĚJI

,,Nechcete ještě dolít ... počkejte ... skočím pro to"
Daniel byl dobrým hostitelem, ale musel uznat že je to pěkná makačka.
Když se blížil temnou chodbičkou ke kuchyni, uslyšel, že není opuštěná, jak by předpokládal. A příjemný rozhovor se tam zrovna neřešil.
Přes pootevřené dveře uviděl něco, co...viděl. Pocítil nějaké deja vù. Vzpomněl si, kdy to už doopravdy viděl. Když si přehrával videozáznamy po misi na P3X-797.
I tady se Sam zrovna vrhla na Jacka, a začala ho zuřivě (nebo vášnivě? jaký je v tom rozdíl) líbat. A i tady ji Jack od sebe odtrhnul. Změna byla v tom, že Samantha se opětovně už na něj nevrhla.
,,Dobře, kapitáne... Dneska mám, neboli měl jsem dobrou náladu. Takže zapomeneme na to co se ted´ stalo..."
,,Kdyby tady místo mě byla Sára" - při vyslovení toho jména se ušklíbla. ,,To by jste ji nechal, co?"
,,Co-že?" byl naprosto šokovaný, co do toho zatahuje Sáru, kterou ani nezná.
,,Odpovězte..."
Daniel musel zakročit, kdyby Samantha nepřestala, Jack by zřejmě svou nabídku o mlčenlivosti zrušil. A i v tom okamžiku někde mu bylo líto i jeho přítele, že mu někdo připomíná minulost.
Chtěl vkročit do kuchyně, jakože - Ejhle, co tady děláte.
Když však vešel do místnosti a viděl již na celou obrazovku, pozměnil svůj plán. Chytil opatrně Sam a Jackovi dal instrukce, at´ jí už raději zavolá taxíka. Byla opíla, a kdo ví čeho by byla ještě schopná.

,,Při nedorozumění s vašimi milovanými, řešte pouze vzniklou situaci. Netahejte do toho minulost."


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 8. ledna 2011 v 13:44 | Reagovat

ma to pokračování??

2 Lilly - admin Lilly - admin | Web | 8. ledna 2011 v 14:21 | Reagovat

[1]: Mělo by mít... :) Ale proč bych ho měla psát, když na to není (nebyla) vůbec žádná odezva...

3 Nico Nico | 24. ledna 2011 v 11:02 | Reagovat

Prosííím pokračování :-) píšeš moc pěkně

4 lucka lucka | 19. února 2011 v 22:16 | Reagovat

vážně píšeš pěkně a byla by škoda to nechat rozepsaný

5 Shipperrka Shipperrka | 13. března 2013 v 22:48 | Reagovat

taky bych brala pokračování :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama